Hrdějovická keramika

Historie a současnost

Historie vzniku Hrdějovické keramiky se začala psát roku 1866, kdy se narodil Josef Štěpánek (*1866 - †1928), který se vyučil u svého otce Karla Štěpánka (*1834 - †1914) v Kasejovicích. Ve svých 22 letech odjíždí na zkušenou do Spojených států, odkud se po 5-ti letech navrací.
V r. 1900 byla v Hrdějovicích postavena nová hrnčírna, kterou Josef Štěpánek koupil v roce 1901 od sedláka Fencla za 6000 zlatých. V novém provozu a s novými zkušenostmi zaměstnává 28 lidí.
Zvýšená výroba znamenala zvýšené nároky na těžbu hlíny v obcích Hrdějovice, Úsilné a Hosín. V okolí Hrdějovic se nachází mnoho typů hlíny různé jakosti, proto Josef Štěpánek začíná spolupracovat se státní keramickou školu v Bechyni, a tak získává snazší přístup k technologii jejích rozborů. Dlouholetými praktickými zkušenostmi přišel na vlastní způsob plavení a míchání několika druhů hlín. Vzniklo tak například nádobí Durit, které se začalo vyrábět v roce 1928. Toho roku umírá Josef Štěpánek a v rodinné tradici pokračují jeho synové Josef Štěpánek ml. (*1904 - †1984) a Karel Štěpánek (*1910 - †1993). Hrdějovická keramika byla vyhledávaná pro svou jemnost a teplotní odolnost, což bylo, mimo jiné, výsledkem správného složení hlín. V této době začala keramička expandovat i na zahraniční trhy, zejména do Rakouska, Švýcarska, ale i do Anglie. Modře malovaná Hrdějovická keramika, se stává uznávaným pojmem a potvrzuje rčení „zlaté české ručičky“.

V období druhé světové války se výroba soustředila především na válečné užitkové zboží v menším počtu druhů a větších sériích – např. misky pro Wermacht. Zajímavostí je, že tyto výrobky se vyráběly na prvních lisech z Motoru Union v Kněžských Dvorech. V tomto období se také přešlo z topení dřevem na uhlí.

Hrnčírna bratří Štěpánků patřila ve své době mezi špičku v Evropě a byla jednou z nejpozoruhodnějších, a to nejen ve smyslu strojového vybavení, ale i technologických postupů – například jako první zavedli současně zatáčení i lití do forem (v druhé polovině 20. a počátkem 30. let dvacátého století).

Významnou zakázkou byla výroba velkých malovaných váz pro britskou královskou rodinu. Po osudu této zakázky začaly pátrat děti z "Hrdějovické dětské rady". 22.9. 2020 byl jejich prostřednictvím odeslán dopis královně Alžbětě II.

V roce 1946 byla postavena pec se zvratným plamenem, která měla 5 násypných topenišť na kvalitní mostecké uhlí, 26 m3 pecního prostoru pro žár 1250–1300 ºC a přežahovací prostor 8 m3 pro žár do 1000 ºC.

Po vysídlení Šumavy v roce 1947 ustal odbyt do příhraničních oblastí. Na varnou keramiku Durit a hrnce pro elektrické vařiče značky Blesk byli získáni odběratelé z Anglie a Nigérie. To však netrvalo dlouho. Na trh přichází smaltované nádobí, zároveň probíhá masivní socializace vesnic. Nově vytvořený státní velkoobchod se sklem a porcelánem neměl velký zájem zabývat se prodejem hrnčířského zboží.

V Hrdějovicích začala výroba květináčů, žardinier, dětských pokladniček prasátko a později byla zavedena výroba kvasných nádob a keramika s modrým motiven je vyráběna jen v omezených sériích. Dne 1. února 1950 vstoupili Josef a Karel Štěpánkovi do družstva keramiků v Bechyni.

Pokračovatelem rodiny Štěpánků je již sedmý v generaci - Petr Štěpánek, který v současné době žije a podniká v této oblasti v Praze.

Od roku 2015 je majitelem keramičky Obec Hrdějovice, která se snaží zachovat její provoz a vroce 2020 zahájila jednání s odkupem celého areálu bývalého Jihotvaru.